Život jedné upírky/2/-2.kap.
"Jsem ráda, že jste to takto udělali." Shiki se začala le nervózně ošívat a začal si hrát s tabletkou v ruce. "Co máš na srdci?" zeptala jsem se. "Víš............ už od narození jsi byla s někým....zasnoubená." řekl a obraz na snětě se změnil na prah. Nadechla jsem se a upřeně se na něj podívala. Začal očima těkat sem a tam. "Řekni mi kdo to je." řekla jsem zase. "Víš rozhodovalo se mezi dvěma, byl to Akatski Kain a Hanabusa Aidou." řekl a polk, já jsem se na něj vražedně podívala. "To nemůžeš myslet vážně, ještě řekni že je to ten..!"nedokázala jsem říct žádný výstižný výraz. "Je to ten....Hanabusa." řekl a já se na něj zase vražedně podívala. "No to snad.ů řekla jsem a všechny okna v místnosti se proměnily v prah. "Jen ti řeknu podle čeho se rozhodlo, Akatski je rozumný ale zato Hanabusa ne a ty ho dokážaš usměrnit." řekl a jen se za něm zaprášilo jak zmizel z mého pokoje.
Probudila jsem se do nádherné noci, sedla jsem si do křesla a rozmíšlela jsem o Hanabusovi/Pls,,lidi jak jsem psala neberte ji jako nějak pipku OK...prostě velmi chytrá upírka. Něco jako Kaname, jen nevím jestli je čistokrevná ale kdy její otec Rido Kuran je tak ona asi taky že..?/ Jediné na co si pamatuju z mého lidského života je to, že jsem jej chtěla hrozně zabít a dělali jsme si samé nachváli. Ale moje upíří část to vzala vážně, budeme žít spolu asi nějaké to století a chci být s ním za dobře. Povzdechla jsem si a dala si raní dávku krve. Utřela jsem si pusu a podívala se do zrcadla, už zítra jedu do školy jako Sumi Senri. Začala jsem si balit nějaké věci s Rimou a Shikim jsme zašli na nákupy. Mám plno šatu a prostě plno oblečení, které je IN./..xD/ Když jsem se probudila, než zapadlo slunce. Udělala jsem raní rituál a to napít se krve a osprchovat se. Oblékla jsem si pěkné modré letní šaty s korzetem a nechala jsem si k tomu své modré vlasy rozpuštěné. "Sumi. Čeká na tebe odvoz." řekla matka a zavřela dveře. Na nohy jsem si dala modré balerínky a s kufrem sešla do předsíně. "Pozdravuj Shikiho." řekla a dala mi na rozloučenou pusu na líco.
"Sami-chan vezmu vám to." řekl řidič a nátahl ke mě ruku. Dala jsem mu kufr a on mi otevřel zadní dveře. Ve škole jsem byly za chvíli ale přes to, když jsem dorazila byla tma/jak v pytly/. "Dál to zvládnu sama." řekla jsem a vzala si od něj kufr. Vešla jsem na pozemky a než jsem se dostala dál ucítila jsem lidskou krev. Moje smysli zbystřelily a našli směr. Taky jsem od tama cítila pach upíru především dvou. Nechala jsem kufr na ulici a dala jsem se do běhu k tomu místu, už z dály jsem viděla jak Aidou stojí před Kanamem a tváří se velmi sklíčeně. Akatski se tváří tak že z anic nemůže. Podívala jsem se na dívky, Seiren je už asi odnesla. Cítila jsem závon vzduchu a než jsem se snažila rozmislet, schytala jsem za Aidoua pohlavek. Spadla jsem na zem a cítila jsem, že mi Kaname udělal na oblyčeji dlouhou ranku. Olízla jsem si krev co mi doputovala až k ústům.