Vampire Knight-Yasu Aimi 13
Položila jsem si ruku do klína a podívala jsem se do země. Po chvíli řekl. "Víš co byl to blbý nápad. Zapomenˇna to." a zvedl se. Otočil se, když jsem mu rychle chytla ruku.
"Já...moc ráda." řekla jsem s úsměvem. Překvapeně se na mě podíval a já se postavila. "Budu na tebe čekat před sálem." řekla jsem a odešla do stínu stromů.
Doběhla jsem ke škole a vyskočila jsem do třídy. Všichni se na mě překvapeně podívali. Jsem mokrá. "Co se stalo Etsuko-senpai?" zeptala se Serien. "Zero spadl vody a asi se něco stalo, protože se nevynořil." řekal jsem a rychle se vánkem usušila.
Posadila jsem se na lavici a zase jsem se znuděne dívala na učitele. "Konec hodiny." řekl a odešel ze třídy. "Je valentýn!" zavýskal Hanabusa. Všichni si povzdechly a vyšli jsme ven.
Brána se otevřela a všichni byly v nějakých frontách a tam různé jména. Hanabusa se hned vydal ks voji skupince . Já jsem se znuděne vydala vpřed po boku Kanameho. "Etsuko-senpai." řekl někdo a já se tam otočila.
Uviděla jsem svoji kolonu, plo kluká a našlo se tam i nějakých holek. Určitě obdivovatelky. Přešla jsem k nim a oni mi s rudými tvářemi podávaly svoje valentýnky. "Etsuko-san zbožnˇuju vás." řekla jedne holka a podala mi malou kabičku a utekla.
Překvapeně jsem se za ní dívala. Tak to šlo dál, až jsem měla plnou náruč. "Není jeden z dárku, kabelka?" zeptala jsem se. "Prosím." řekla dívka a podala mi svoji kabelku a všechno z vnitřku si dala do tašky co tam měla danou. "Děkuju...." nedořekla jsem. "Akako." řekla s rozpaky. "Děkuju Akako." vzala jsem si její kabelku a dala jsem si do ní svoje valentýnky.
Všem jsem ještě poslala svůj štˇastný úsměv a kluci celý zčervenali a zklopily hlavy. "To jim nedělej." řekl někdo a já se otočila. Kaname se na mě jako obvykle díval a já v jeho očích vyděla ohníčky spokojenosti.
Kaname:
Vyděl jsem, jak ji ostatní dávají svoje valentýnky a jak každému dává svůj štˇastný úsmev od srdce. Skoro poprvé vidím, jak je štˇastná a dává to najevo. Zeptala se o kabelku a jedn az dívek ji rychle svoji půjčila.
Nakonec všem ještě zanechala svůj nejširší a nejkrásnější úsměv a já cítil to telo a štěstí až ke mě. "To jim nedělej." řekl jsem a ona se na mě podívala. Viděl jsem jeji oči, jak planou mnoha štˇastmý pocity a já se cítil, že mi vidí až na dno mé duše.
Po chvíli se k nám přidali ostatní a také se podivily, jak štˇastně Etsuko vypadá. Hned, jak jsme otevřeli dveře od ubytovny, jako princezna pomalými kroky utíkala do salónu a rychle si sedla. Otevřela kabelku a vysypala celý obsah cen. "Jde se na velntýnky." řekla si pro sebe a začala je otevýrat. "Je jako Hanabusa." řekl Akatsky s úsměvem.
Podíval jsem se naproti ní. S větší hromadou tam seděl Hanabusa a kolem něj se jen válel balící papír. Chvíli jsem je sledoval a odešel jsem do svého pokoje.
Etsuko:
Začala jsem otevírat valentýnly. Bonbonˇéra, milosrtné dopisy, jejich city napsané na papíře, řetízky, náhredelníky, marcipán, plastová růže(newm jak se to píše..xD) A různé dlší. Balící papír jsem po sobě spálila a odešla jsem do pokoje.
Do stulu jsem si vše uložila a růži jsem si dala na stůl. Kabelku jsem si dala přes židly a rozhodla jsem si, že jí to zítra vrátím. Tyto věci pro mě hodně znamenají, nikdy jsem to neslavila. Nikdo mi neřekl, že mě má rád a nedal mi něco s láskou.
Právě tedˇjsem se cítila plná, jako by mi někdo vyplnil místo. Které má nahrazovat jen má zesnulá matka. Povzdechla jsem si a podívala jsem se z okna. Dneska zase paří sluníčko, zavřela jsem oči a zase jsem sešla holů.Né do saónku, ale do hubeny.
Sedla jsem si za klavír a noty, které mě právě napadli jsem zahrála. Jako první to začalo smutně, když jsem nikoho neměla a tedˇtento den. Hned jsem přeskočila na štˇastné tóny a takto jsem ze sebe dostala do světa celou svou radost.