Vampire Knight-Yasu Aimi 11
Když jsem odešla do pokoje, čekalo mě tam překvapení, které jsem ještě nerozbaila. Neměla jsem čas. Došla jsem ke stolu a vzala jsem si ještě neotevřený balíček od učitele.
Rozbalila jsem ho a otevřela jsem výko. "Tady je ode mě malý dáreček. Yagari." přečetla jsem nahlas. Odělala jsem papír a vyskytl se mi pohled na nádhernou dýku a podvazek.
dýka
(jen bez toho červeného na konci xD)
Podvazek jsem si dala hned a dala jsem si do něj dýku. Může se mi hodit, kdo pi předopkládal, že budu mýt u sebe dýku. No vlastně někdo z naší třídy nosý nože ale to je jiná. Ani jsem se nenadála a šlo se do školy, sešla jsem zase schody a zase se čekalo jen na mě.
Vyšli ke dveřím a já je mlčky následovala. Prošli jsme bránou a šli jsme ke škole. "Víte, že příští týden je valentýn." řekl Hanabusa s hlavou někde v oblacích. Všichni si povzdechli. Překvapeně jsem se na ně podívala. " Ten den nám naši ctitelé dávají dárečky." řekl Takuma. "Hmm.." řekla jsem a na čele se mi objevila vráska.
"Dobrý večer žáci, jak vydím jste plní energie." zavtípkoval ode dveří učitel. Všichni jen něco zamručeli a on hodil učebnice na stůl. "Takže někoho bych si vyskoušel." řekl a přeletěl pohledem třídu. "Co třeba Seiren a Etsuko." řekl a zastavil se na mě pohledem.
"Budete proti sobě bojovat." řekl a postavil se ke zdi, jako každý. Obě jsme ve výhodě, mám od ní její schopost. Postavily jsme se před sebe a chvíli jsme se měřily pohledem. "Nešetři mě." řekla jsem a usmála se. Určitě mi nechtěla nic udělat, protože jsem víc postavená.
Po této větě, mi chtěla dát pěsti. Já jsem se skrčila a chtěla ji podkopnout nohy. Vyskočila na lavici a já za ní. Takto jsme bojovali několik minut, až jsme si navzájem dali pěstí do ruky. Já jsem odletěla na tabuly a na na protější zeďˇ. Malátně jsme se zvedli a já jsem se po ní zase vrhla. Najednou se ale něco zalesklo a letěl na mě nůž.
Uhla jsem a tak to šlo dál. Nemohla jsme se k ní přiblíž, ale pak jsem si zpoměla na dýku. Rychle jsem ji vytáhla a utíkala jsem k ní, dýkou jsem odhodila všechny nože a ona vykolejená uhla před mou pěstí.
Udělala jsem v zdi díru a já jsem se za ní rychle otočila. Nesmím se nechat ponížit! okřikla jsem se a zkoušela jsem ve svojem nitru najít svoji schopost od Seiren. Zavřela jsem oči a začala jsem se vcitˇovat jen do sluchu a posílila jsem svoji schopost. Ucítila jsem blízko sebe vítr a to jsou zavřené okna.
Uhla jsem a objevila jsem se za Seiren, kopem so zad jsem ji poslala do lavice..xD a už se nezvedla. "Vítěz je Etsuko." řekl a já jsem se podívala po třídě. Použila jsem svoji další schopost a všechno se zpravilo. Našla jsem pouzdro od dýky a dala jsem si jí do podvazku.
Položily jsme Seiren na lavici a ona se pochvíli zpamatovala. "Pěkný souboj." řekla po hodině a podali jsme si ruky. "Ano." řekla jsem a usmála se. Už z dály jsem slyšela řev kluků a holek a pak ještě někdo. "Udělejte dvě řadi nebo si to s váma vyřídím." uslyšela jsem Zera a já se musela ušklíbnout.
Brána se otevřela a já uviděla dvě řady lidí. "Kaname-senpai", "Aidou" a další jména se linuly po ulici. Hanabusa všem posílal vzdušné polibky a holky z něj omdlívali. Kaname a jako všichni ostatní si jich nevšímaly.