Naruto- Mraky /1
Ležím na největším domě v Suně a otráveně pozoruju domy. Kage mi včera řekl, že půjdu na pomoc Konoze proti nepřátelům. Když nebude co napráci budu pomáhat v chunínských zkouškách. Jestli chcete vědět proč já napohled křehká dívka jdu napomoc Konoze je jednoduchý. 1. Jsem Jounin, mohla jsem být ANBU, ale nejsem zabíjacké povahy. A za 2. mám kekkei genkai. Dokážu číst myšlenky lidem a taky je předvídat. Navíc i dokážu zvětšovat jejich schoposti. A ještě k jedné věci, vypadám vážně jak nějaká domácí holčička. Světlounká, hebká pleť. Divná barva očí, ktrá se vždycky oběvuje v našem klanu, každý ji má jinačí. Předtím jsem prý měla barvu hnědou, než jsem začala ovládat sílu Kekkei genkai. Blond vlasy divně sestříhané/podívejte se na obrázek/.Sřední postavu o které si myslíte že odfoukne nějaký ten větřík, omyl jsem velmi schopná bojovkyně a chodím na nejtěžší mise.
"Ayo! Chce tě vidět Gaara." zakřičel na mě Kankuro a já vztala. Škoda, mraky dneska plynuli velmi podivně. Určitě dnes vyrazím na svoji cestu. "Už jdu." řekla jsem potichu, jak bylo mým zvikem. Nebojte se, dupnout si dokážu taky. "Jsem tady." řekla jsem a skočila do Gaarovi pracovny oknem. "Konečně, kde jsi zase byla?" zeptal se. Pro Gaaru jsem byla jako další sestřička, která zažila špatné dětství. Já vám to neřekla? Moje rodina byla vyvražděna, kvůli jejich schopostem. Jsem na ně hrdá, že nepodlehli a nepřidali se k špatné straně. "Bež se připravit vyrážíš, ukážu ti kam máš jít a pak na jekou stranu. Půjdeš pomoct jedné skupině z Konohy jsou po ninjích z mlžné. Nevím jak hodně je tento dopis starý, ale když vyrazíš tak to ty určitě stihneš." řekl a já se usmála. Oblíbil si moji mrštnost a rychlost, jsem vážně rychlá, všechno se to trachu strácelo v síle ale když mám kunai nijak to nevadí. "Dobře, tak ukaž." řekla jsem a jako bych začala procvičovat svůj sval v moji mysli se objevilo na co Gaara myslí, ale stále jsem vnímala úplně všechno co je kolem mě a mohla i bojovat. "Dobře chápu, takže u vesnice se dám pak po stopě. Jednoduší to bude po myšlenkách." řekla jsem k němu a on kývl. "Rozchod." řekl a já v kouři zmizela do mého pokoje a začala si balit věci.