Kaleido star-Anděl Kaleido star 06
Phil zaparkoval před Kaleidem a šel mi otevřít dveře o auta. "Phile vyzvedni mě o půl osmé." kývl na souhlas a zase odjel. Pomalu jsem se vydala ke Kaleidu a moje střevíčky klapali o cestě. Konečně jsem otevřela dveře do síně a vešla. "Mami příjdeme pozdě." řeklo jedno děvče a tahalo maminku za ruce, aby si pospíšila. Přešla jsem k informacím a podívala se kde se hraje Legenda o fénixovi. Vydala jsem se do sálu a pomalu jse otevřela dveře a vešla. Postavila jsem se před zábradlí a dívala jsem se jak tam nějácí klauni předvádí divadlo, všichni se smály. Podívala jsem se na hodiny, asi před půl hodinou to začalo, takže si tady ještě pobudu. Dívala jsem se na další představení a viděla jsem, jak mě tady někdo v té tmě poznal a začali si mezi sebou šeptat. Střelila jsem na ně ledový pohled a šuškající pár se zase vystrašeně otočil zpátky a díval se na scénu."Židly?" ozvalo se za mnou" Slečno Giorgetto." řekl zase muž. "Děkuji, neodmítnu." řekla jsem a posadila se na nabýzenou židly. "Přišel jste se podívat na představení pane Oswalde?" zeptala jsem se když se vedle mě postavil.
"Předtím jsem ani nechtěl, ale když jsem slyšela jak pokladní říkala, že tady vešla slečna Terelom ,tak jsem se přišel podívat." řekl a já jsem se dívala jak někdo udělal velmi zajímavou scénu na trmpolínách. "Řekňete mi Leone, tedy smím-li vám tykat." řekla jsem. "Máte me svolení." řekl a já se lehce usmála. "Vaše krev se nezapře, rozený Francouz." řekla jsem a v jeho očích zapláli ohníčky a pak pohasli, jako by se tam nikdy neoběvily. "Také mi tykejte, Karen mohu poprosit." řekla jsem a on pokýval hlavou. "Na co jste se chtěla zeptar Karen?" zeptal se Leon a podíval se na mě. "Co si myslíte, mám to tady zachránit?" zeptala jsem se a on se na mě podíval. "Je to jen vaše rozhodnutí." řekl a podíval se mi do očí. "Já bych ráda chtěla znát váš postoj, myslíte že to mám tady zachránit?" zeptala jsem se
"Já bych řekl, že ano. Nikde nenajdete takové vystoupení. Když se podíváte na ty akrobaty, jejich sen se zrodil tady a dřeli aby se sem dostaly." řekl po chvíli a já jsem skrila překvapení nad jeho upřímností. "Jsem ráda, že mi vše řeknte hned přímo. Možná si budeme rozumět." řekla jsem. Leon se otočil a šel pryč. "Možná." šeptla jsem a oči jsem zase zvedla k akrobatům. "Kdybych věděla že to slyšel i přes bouřlivý potlesk.