Kaleido star-Anděl Kaleido star 12
"Ne toje dobré, jen vymýšlím nějaké nové hry." řekla jsem. Odrazil se od trampolíny a chytl se hrazdy na kterou se pak postavil. "To ses už rozhodla zůstat?" zeptal se mě. "Ne, Yuri nerozhodla. Když ale odejdu, domluvím se s Kalosem a budˇmi za ně zaplatí a nebo ne a já mu je nedám." řekla jsem a on se zasmál. "Co jsi zatím vymyslela?" zeptal se a začal se rozcvičovat. "Další hra by mohla být na pohádku Kráska a Zvíře, pak jsem vymyslela nějaké malé číslo na trapolíně a kdybych pěmluvila Kalose mohlo by se někde venku udělat dětské představení, už jsem pro to i vybrala nějaké lidi." řekla jsem a on udělal 5 salt a jednu piuretu a pak dopadl na kolena. Spadl dopředu, zachytil se nohama a otočil se. "Hmm..dobrý nápad. To číslo co jste dneska ukázali bylo skvělé. Jsi vážně dobrá herečka." řekl a já se usmála. "Kamarádka na to přišla. Doufám, že se půjdeš podívat na můj film." řekla jsem a on se zase lehce zasmál. "Jestli budu mýt čas. Kvůli tomu, že jsi tady přišla máme narváno." řekl a já jsem se taky trochu zasmála.
"Ty se směješ." řekl a skočil za mnou. "Překvapen?" zeptala jsem se. Než jsem něco stačila udělat měl moje papíry v rukácha už skákal na další hrazdu. "Ty! Vrať to." řekla jsem a skočila za ním. "Chyť si mě a nebo ještě lepší. Vem mi to." řekl a já v jeho očích viděla plápolat lišácké jiskřičky. "Yuri!" řekla jsem a skočila na něj, uhl a já kolem něj proletěla. Chytla jsem se za lano hrazdy, ale on už tam dávno nebyl. "Jak chcež, řekl sis o to." pověděla jsem a zrychlila tempo, až mi musel jen uhýbat. Skočila jsem na něj a on neměl čas uhnout. Posunul se trochu dozadu a já jsem si dřepla před něj a vytrhla mu papíry z rukou, ve dřepu jsem udělala salto a abych ho nepraštila měla jsem udělanou šňůru. Sedla jsem si na hrazdu a dívala jsem se, jak je celý červený jak rajčce. "To jsem tě tak rozpálila?" zeptala jsem se a on se na mě ušklíbl. "A víš že jo." řekl a skočil na hrazdu, která byla co nejblíže ke mě. "Jsi vážně skvělá." řekl a naklonil se ke mě. Posunula jsem se dozadu a chytla se hrazdy, jen kotníkama.
"Já, už půjdu právě mě něc napadlo." řekla jsem a postila se. Ve vzduchu jsem se otočila a dopadl ana trampolínu a pak na zem. "Díky a měj se Yuri." řekla jsem. Po cestě jsem musela sklidit svůj dech a tep, vyváděli jak pominutí a to, to nebylo nic těžkého.