"Cassandro, chovej se slušně." řekla matka a otec souhlasně přikývl. "Ne že nám budeš dělat ostudu." řekl. "Nemějte obavy." řekla jsem tiše, ale přesto nahlas. Mé jméno je Cassandra, jak už jste poznali pocházím ze starého rodu Douglef. Moji oba dva rodiče chodily do Zmijozelu. Teď vám o sobě něco povím. Mám blong dlouhé kudrnaté vlasy, až do poloviny zas. Modré oči, světlá pleť. Moje malá postava utvrzuje moji křehkost. Většinou mluvím tiše a nenechám se jen tak rozhodit. Všechno beru s klidem a kvůli mému vzhledu se mnou každý zachází, jak s panenkou. I když se o sebe dokážu postarat sama. Ve šůrce na ruce jsem měla danou hůlku, kdybych ji potřebovala kdykoli použít.

"Tvůj výr je už na cestě, pak si tě na škole najde. Jestli sis napsala to kouzlo o zvětšení nebudeš mýt řádný problém zvětšit svou klec pro výra." řekla matka a já se na ní podívala. "Měla bych už jít." řekla jsem zase tiše, můj hlas vůbec nezněl chladně jako otcův nebo matčin. Mluvila jsem normálně, což bylo podle mě dětsky. Stejně v mém hlasu bylo něco vznešeného takže mě každý poslouchal. Hlas jsem zvýšit ale taky uměla. "Tak bež." řekl otec a podal mi ještě nějakou zabalenou věc. "Rozbal to až po zařazení." řekl a já vlezla do krbu. "Nástupiště Kinn Cross."/newm istě/. Pohltily mě plameny a já se oběvila i s kufrem v nástupišti. Vyšla jsem z krbu, když mě někdo najednou "sejmul" vozíkem na kufry. "Siriusi Blacku, jak si to představuješ." uslyšela jsem blízko sebe hlas. "Neměla tam jít máti." řekl nějaký hlas. Postavila jsem se a podívala se na dotyčného. "Nechci si kazit náladu hned poránu, tak to nechám být." řekla jsem a podívala jsem se na něj. Slyšela jsem jak polknul. "Omlouvám se mé jméno je Sirius Black." řekl když na něj matka upřela vražedný pohled. "Mé jméno je Cassandra Douglef a tvou omuluvu nepříjmám." řekla jsem a vzala jsem si ze země kufr a vydala jsem se k vlaku. Zapadla jsem do prvního kupé a vytáhla jsem si hůlku. Kouzlit bych tady už mohla ne? Doma jsem už taky kouzlila, protože náš dům je kouzelný. Vyřkla jsem levitační kouzlo a kufr se vznesl a doletěl až na jeho místo. Z kapsy jsem si vytáhla zmenšenou knížku a kouzlem jí zvětšila.

Kouzla od A do Z. Stál nadpis, pár kouzel jsem už uměla, sedla jsem si k oknu a začalal jsem si pročítat nějaké kouzla. Kupé se najednou otevřelo. "Tady je volno." řekl nějaký tvrdý hlas. Oči jsem nezvedla od knihy, někdo by mě považoval za blázna, sedím narovnaná a stáe ctím všechny pravidla které mi rodiče vštěpily do paměti. "Hele panenko,...vypadni." schrnula to nějaké dívka. Zvedla jsem oči od knihy zapichla je do jejído oblyčeje. "Potřebuješ něco?" řekla jsem a stále jsem se na ní dívala. "Vypadni." sykla. "Vychovaná osoba by se měla jako první představit, tak začnu." řekla jsem a vyděla jsem jak se jí naštváním zužili zorničky. "Cassandra Douglef." řekla jsem a její oči se překvapením rozáhly a pak naodila svou normální masku. "Omlouvám se za moji nezdvořilost, mé jméno je Bellatrix Blacková." řekla a stále se na mě dívala. "Jestli chcete sedněte si, ale rušit mě nemusíte." řekla jsem když chtěla něco říct.